Muzungu Bájii

Vážení přátelé, ARPOK, o. p. s. vás zve na letošní první rozvojový večer na téma „Muzungu Bájiii“.

Shalom for Uganda je nezisková organizace působící na jihozápadě Ugandy. Je postavená především na činnosti profesionálních dobrovolníků (lékaři, psychoterapeuti, sociální pracovníci). Hlavním posláním je zavádění tzv. paliativní péče, zdravotní pomoc na klinice a osvěta obyvatel v oblasti hygieny a zdravotní péče. Služby jsou poskytovány v odlehlých vesnicích, a tak lékaři mnohdy cestují za pacientem i několik kilometrů. Dalším pilířem je vzdělávání – dobrovolníci vypomáhají ve školách nebo připravují pro děti ve vesnicích volnočasové aktivity. O své dobrovolnické praxi v této organizaci budou na lednovém rozvojovém večeru přednášet Jana Březinová a Tereza Truhlářová, které v Ugandě působily několik měsíců.

Pokračovat ve čtení

Pomoc našich dobrovolníků je nevyčíslitelná!

Děkujeme! Bez vás by to nešlo!

Během roku 2013 nám pilně pomáhali a nechtěli žádné odměny. Chceme proto z celého ARPOčního srdce a poděkovat našim skvělým DOBROVOLNÍKŮM a DOBROVOLNICÍM za odvedenou práci. Jsou mladí, pracovití, chtějí pomáhat. Jsou to lidé, kteří vědí, že nestačí chtít, ale je třeba jednat. A proto přišli a opravdu nám pomohli! Velice si jich vážíme a přejeme jim do nového roku všechno nejlepší.

Pokračovat ve čtení

Rozvojový večer Quo vadis, Moldova? – minirozhovor s Heřmanem Šnevajsem

Heřman Šnevajs, jeden z hostů rozvojového večera a olomoucký skaut, který se zúčastnil exkurze do Moldavska, nám odpověděl na pár otázek:

Co všechno jste viděli v Moldavsku?
Poznali jsme projekty rozvojové spolupráce, které v Moldavsku realizuje Česká republika, navštívili místní zemědělce, vesnici s českými kořeny, podebatovali o politických a ekonomických otázkách, navštívili dětský domov i školku a mnohé jiné…

Jaké byly Tvé dojmy z té země? Jak Moldavsko hodnotíš? Jak by šlo odpovědět na tu otázku v názvu rozvojového večera?
Dojem jsem měl lepší než očekávání, přes všechny markantní nedostatky to není taková divočina, jak může mít středoevropan pocit. Štěstí lidí nedělá ekonomická vyspělost země… sice jim stejná práce může trvat desetkrát déle a stihnou toho v životě méně, ale to nečiní člověka smutnějším a život méněhodnotným. Lidé, stejně jak země celá, jsou prostí, ale jejich problémy jim vůbec nezávidím. Zvlášť mi vrtá hlavou, že ani z mého nadhledu jsem nenašel nějaké řešení na jejich emigraci a politickou rozpolcenost s Podněstřím…

Přijďte si Heřmana poslechnout v úterý 10. 12. v 19.00, jste všichni zváni na poslední rozvojový večer tohoto roku!

Quo vadis, Moldova?

Vážení přátelé, ARPOK, o. p. s. vás zve na další z cyklu rozvojových večerů, tentokráte na téma „Quo vadis, Moldova?“
Moldavsko, nejchudší země Evropy, ztracená kdesi mezi Rumunskem a Ukrajinou, stojí před otázkou, kam bude v příštích letech směřovat: do Evropské unie, nebo vstříc Rusku? Oblast známá jako Besarábie či Zahrada Sovětského svazu odpradávna oplývala hojností vína a dalších zemědělských plodin, dnes se ale potýká se zaostalým hospodářstvím, absencí sociálních služeb, nezaměstnaností i velkou pracovní migrací. Jak se žije moldavským dětem? A jak této zemi pomáhá Česká republika?

Pokračovat ve čtení

Diskuse o kvalitním GRV

Na počátku listopadu 2013  proběhl v rakouském městě Innsbruck mezinárodní seminář o kvalitě vzdělávacích materiálů v oblasti globálního rozvojového vzdělávání (GRV).

Akce navazovala na podobně laděné semináře, které proběhly v uplynulém roce na národní úrovni. Semináře se zúčastnilo celkem 16 pracovníků nevládních organizací z Rakouska, Slovinska a České republiky. Cílem semináře bylo zamyslet se nad kvalitativními kritérii vzdělávacích materiálů a výukových programů v oblasti GRV. Během dvou dní se podařilo účastníkům vytvořit seznam kritérií, který se bude ještě dále rozpracovávat.

 

Konečným výsledkem bude seznam kvalitativních kritérií, kterým se při své práci budou řídit organizace zapojené do projektu Experiencing the World. Materiál může být inspirací všem organizacím ale i jednotlivcům, kteří působí v oblasti GRV.

Rozvojová spolupráce po finanční krizi

Finanční krize a rozvojové země

Celosvětová finanční krize přináší pro všechny spoustu změn, vlády států řeší problémy svých zemí, jak nejlépe mohou.

Vliv finanční krize na rozvojové země zůstává tak trochu skrytý. Jejich příjmy se snižují kvůli poklesu mezinárodního obchodu, přímých zahraničních investic, remitencí*, z důvodu dražších půjček. „Krize je vlastně zasáhla z několika stran, což se projevuje například nestabilními cenami zboží, klesajícími příjmy z vývozu a z cestovního ruchu a také úbytkem kapitálových toků a peněžních převodů. Společným rysem je nárůst finančních potřeb mnoha rozvojových zemí,“ říká John Dalli (bývalý Eurokomisař pro zdraví a ochranu spotřebitele).

Pokračovat ve čtení