Štítek: rozvojové večery

První listopadový rozvojový večer s Erikem Taberym již tuto středu!

Srdečně vás zveme 15. listopadu na rozvojový večer na téma „Opuštěná společnost“. S šéfredaktorem týdeníku Respekt, Erikem Taberym, se budeme bavit o vývoji vnímání rozvojové a humanitární spolupráce českou společností. Host večera říká: „Žijeme v době, kdy má jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány. „

Budeme se na vás těšit od 18:00 v Pevnosti poznání! 

Během rozvojového večera si můžete zakoupit například fair trade čokoládu nebo kávu. 

Na listopad jsme pro vás připravili rovnou dva Rozvojové večery!

První Rozvojový večer se koná 15. listopadu na téma Opuštěná společnost s Erikem Taberym a druhý Rozvojový večer se koná 28. listopadu na téma Lékařská praxe v ozbrojených konfliktech a rozvojovém světě s chirurgem Lékařů bez hranic MUDr. Janem Trachtou.

Během přednášky a diskuze představí MUDr. Jan Trachta práci humanitární organizace Lékaři bez hranic v ozbrojených konfliktech a rozvojových zemích z pohledu chirurga.

Zajímá vás, jakým výzvám musí čelit zdravotníci a logistici této světově známé organizace v extrémně obtížných podmínkách nejchudších zemí na světě? Přijďte si 28. listopadu 2017 od 18:00 do Pevnosti poznání, Olomouc poslechnout jeho vyprávění.

Přijďte 15. 11. 2017 na Rozvojový večer s Erikem Taberym. Během večera se budeme bavit o vývoji vnímání rozvojové a humanitární spolupráce českou společností.

Erik Tabery je šéfredaktorem týdeníku Respekt a píše zejména politické komentáře a analýzy. V roce 2003 obdržel cenu Novinářská křepelka pro žurnalisty do 33 let. V roce 2009 získal Cenu Ferdinanda Peroutky a o dva roky později i Novinářskou cenu. Jeho kniha Vládneme, nerušit podle které byl natočen stejnojmenný film, mu vynesla Cenu Toma Stopparda a nominaci na Magnesii Literu. Na Magnesii Literu byla rovněž nominována druhá autorova kniha z roku 2008 Hledá se prezident.

Erik Tabery je zároveň autorem námětů k dokumentu Tady je Šloufovo a k dokumentárnímu seriálu Generace nula.

Host rozvojového večera říká: „Žijeme v době, kdy má jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány. „

Erik Tabery popisuje českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. 

Během rozvojového večera si můžete zakoupit například fair trade čokoládu nebo kávu. Dostupné budou i propagační materiály ARPOKu.

Tak nezapomeňte 15. listopadu od 18:00 v Pevnosti poznání, Olomouc.

Na středu 25. října si nic neplánujte a přijďte na Rozvojový večer na téma „Mikropůjčky“ s Martinem Schlossarkem z Katedry rozvojových a environmentálních studií UP.

Martin Schlossarek je asistentem na katedře rozvojových a environmentálních studií a zároveň doktorským studentem oboru Mezinárodní rozvojová studia na Univerzitě Palackého v Olomouci. V roce 2011 založil neziskovou organizaci Maendeleo, která pomáhá drobným zemědělcům na tanzanském venkově. Tématu mikropůjček se věnuje dlouhodobě. V terénu jej zkoumal opakovaně v Tanzanii a nedávno také v Zambii. 

Činnost mikrofinančních institucí umožnila přístup k úvěrům i těm nejchudším z nejchudších. Drobné prodejce mohou mikroúvěry dostat pomocí schématu „úvěr -> expanze podnikání -> splacení a vyšší zisky“ pryč ze začarovaného kruhu chudoby. Špatně využitý nebo za neférových podmínek poskytnutý úvěr však může situaci chudých ještě zhoršit.

Jak moc vlastně poskytovatelé mikropůjček pomáhají, a jak moc škodí? A co dělá česká nezisková organizace Maendeleo, aby její mikroúvěry poskytnuté farmářům v Tanzanii pomáhaly? 

Přátelé, tento rozvojový večer bude stát opravdu za to! Již 20. září 2017 budou našimi hosty Ondřej Kundra a Tomáš Lindner. Téma rozvojového večera je zároveň titul jejich nové společné knihy s názvem „Můj syn terorista“.

Ondřej Kundra je český novinář, který od roku 1999 spolupracuje s časopisem Respekt. Jako novinář se dlouhodobě specializuje na českou politiku a justici. V roce 2011 získal za politické analýzy a investigativní texty cenu Novinářská křepelka. V roce 2016 napsal knihu o ruských špionech Putinovi agenti, která byla nominována na cenu Magnesia Litera.

Tomáš Lindner je český novinář, který se věnuje především Německu, současné Africe, migraci a vztahu bohatých a chudých zemí. Od roku 2008 je členem redakce Respektu, kde v posledních letech vede zahraniční rubriku. Za své texty obdržel dvakrát Novinářskou cenu, v roce 2009 European Young Journalist Award a v roce 2016 cenu Johnnyho Kleina za českoněmecké porozumění. Po delším pobytu na jihu Afriky vydal knihu reportáží Čekání na období dešťů.

Jejich společná kniha pojednává o tom, že teroristy se nestávají jen rodilí muslimové. Nikdo není vůči riziku džihádismu imunní. Tato zkušenost může potkat každou rodinu. Autoři líčí příběhy Evropanů, kteří odešli bojovat za Islámský stát a v řadě případů tam zemřeli. Proč byli ochotni se všeho vzdát, včetně svého života? Co je vedlo ke konvertování, radikalizování se a přidání se k IS? Kniha popisuje i to, co dělají vlády, tajné služby a soudy proti další radikalizaci mladých muslimů.

Přijďte na rozvojový večer, který se koná v rámci Letní školy rozvojové spolupráce již 6. září 2017 v Pevnosti poznání Olomouc.

Tentokrát na téma „Jemen – vedlejší oběť blízkovýchodní rivality“ s panem Břetislavem Turečkem.

Host rozvojového večera Ing. Břetislav Tureček vede Centrum pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha, zároveň je doktorandem kulturní antropologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. 

Více než dvacet let se Blízkým východem zabýval jako novinář, pět a půl roku byl zpravodajem Českého rozhlasu v Jeruzalémě. S rozhlasem, Českou televizí a Lidovými novinami spolupracuje nadále. O regionu napsal čtyři knihy, poslední z nich je loňský titul „Blízký východ nad propastí“.

Jemen je nejchudší zemí arabského světa sužovanou hned několika vleklými konflikty. Před více než dvěma lety přibyl konflikt další – vojenská intervence vedená Saúdskou Arábií, která má vrátit k moci vládu sesazenou jemenskými povstalci, těšícími se pro změnu podpoře Íránu. Saúdskoarabské útoky už si vyžádaly tisíce civilních životů, běžně dochází k bombardování nemocnic a civilní infrastruktury, milióny Jemenců se ocitly v katastrofálních životních podmínkách, šíří se epidemie. 

Otázka pro nás zní – proč Západ včetně České republiky toto počínání svých saúdskoarabských spojenců tiše toleruje, a dokonce ho částečně podporuje?

Milí přátelé, zveme vás na rozvojový večer na téma „15 let práce v Afghánistánu: jak jsme pomohli milionu lidí?“, který se koná 10. května 2017.

Host rozvojového večera Jaroslav Petřík působil rok jako programový manažer vzdělávání v Afghánistánu a v současné době je koordinátorem misí Člověka v tísni v Afghánistánu a Mongolsku. Je absolventem Gymnázia Olomouc-Hejčín a doktorem politologie na Masarykově univerzitě, kde obhájil práci na téma použití rozvojové spolupráce v prevenci terorismu.

V roce 2016 oslavil Člověk v tísni patnáctileté výročí působení v Afghánistánu – nejdelší a nejkomplexnější trvající misi organizace. Postavili či opravili přes 10 tisíc domů poškozených povodněmi, zemětřeseními, či válkou, téměř 120 škol, 30 klinik, 6000 km silnic. Jejich práce pomohla více než milionu lidí. Afghánistán se za dobu jejich práce hodně proměnil, mnohé se zlepšilo, ale válka stále trvá a oni stále pomáhají. Zlepšují zemědělství, vzdělávání, pomáhají chudým lidem ve městech postavit se na vlastní nohy, distribuují humanitární pomoc. Co konkrétně jejich práce obnáší a má stále ještě smysl?

Rozvojový večer se koná v interaktivním muzeu vědy Pevnost poznání Olomouc. Akce je určena pro širokou veřejnost a vstup je zdarma.

Milí přátelé, zveme vás ve středu 12. dubna 2017 od 18:00 hodin na rozvojový večer na téma „Příběh banánu“ s hostem večera Pavlou Kotíkovou, koordinátorkou projektu Za férové banány.

Projekt Za férové banány vede v České republice Ekumenická akademie a koordinátorka projektu, Pavla Kotíková by chtěla, aby bylo na českém trhu jednodušší sehnat banán, který byl vypěstovaný eticky.

„Jsou sladké a levné. Jsou levnější než lokální jablko. Jsou druhou chemicky nejvíce ošetřovanou plodinou. Jsou z druhé strany světa a všichni je chceme. Na příkladu banánu si ukážeme, jak funguje banánový byznys, jakou roli hrají supermarkety, jaké jsou podmínky pěstitelů a pracovníků na plantážích a zda je vůbec možné s tím z pozice spotřebitele cokoliv udělat,“ dodává Pavla Kotíková.

Pavla Kotíková se se svými kolegy v létě 2016 vydala na banánové plantáže Panamy a Kostariky a nyní se podělí o své zážitky z této výpravy.

Rozvojový večer se koná v interaktivním muzeu vědy Pevnost poznání Olomouc. Akce je určena pro širokou veřejnost a vstup je zdarma.