Práce s mapami

Popis

Jak je možné zapojit práci s mapami do výuky globálních témat? Zde najdete pár tipů. Věříme, že vám nabídnou další možnosti, jak začleňovat globální témata do výuky. 

INSPIRACE DO VÝUKY, TIPY NA LEKCE, PŘI KTERÝCH VYUŽIJETE NAŠI MAPU SVĚTA:

1. stupeň ZŠ

• „Amanda a svět” – bude doplněno
• Lekce Krtkovy nové kalhotky z publikace Učíme v souvislostech na 1. stupni ZŠ, kterou si můžete stáhnout zde nebo objednat v tištěné podobě zde.

2. stupeň ZŠ

• Lekce Já odcházím z publikace Když se řekne GRV – Globální témata ve vybraných předmětech, kterou si můžete stáhnout zde nebo objednat v tištěné podobě zde.
• Lekce Také já tvořím svět (zde)
• Lekce Cesta kovů (zde) – Tato lekce je součástí publikace Globální témata napříč předměty, kterou si můžete stáhnout zde nebo objednat v tištěné podobě zde.

 

PROČ POUŽÍVÁME GALL-PETERSOVO ZOBRAZENÍ?
Mapa znázorňující svět v Gall-Petersově zobrazení ukazuje svět se správnými proporcemi kontinentů. Plochy kontinentů jsou zobrazeny ve správné velikosti bez ohledu na to, kde se na mapě nacházejí. Jinými slovy, metr čtvereční je metr čtvereční bez ohledu na to, kde se nachází – na rovníku nebo na severním pólu. Na této mapě se oblasti v blízkosti rovníku zobrazují roztažené, zatímco oblasti v blízkosti severního a jižního pólu zmenšené. Mapu vydal v roce 1974 německý historik a kartograf Arno Peters, který vycházel z dřívější práce skotského vědce Jamese Galla z poloviny 19. století. Gall-Petersova projekce je oficiální mapou Organizace spojených národů a stále více škol po celém světě ji začíná používat.
Používáte ji ve škole také?

Klasické zobrazení světa je tzv. Mercatorovo zobrazení. Povrch Země se v něm promítá na válec, který se pak rozloží do roviny. Díky tomu vzniká známá pravoúhlá síť poledníků a rovnoběžek – tedy svět se správnými úhly a vzdálenostmi mezi kontinenty. Povrch Země na rovníku je zobrazen velmi přesně, zatímco velikost a tvar polárních oblastí jsou značně zkreslené. Mapa nezobrazuje správné poměry mezi rozlohami kontinentů – ty se zvětšují, jak se vzdalují od rovníku směrem k severnímu a jižnímu pólu. Čím větší je zeměpisná šířka země, tím více je zkreslená její skutečná velikost. Mapu nakreslil v roce 1569 vlámský kartograf a geograf Gerardus Mercator, aby pomohl námořníkům při navigaci a plánování cest kolem světa.

Pokud se budeme na svět dívat vždy jen z jedné perspektivy – například v mapách budeme používat pouze Mercatorovu projekci – budeme schopni interpretovat svět pouze z jednoho úhlu pohledu – z pohledu naší vlastní kultury, která je pro nás středem světa. Můžeme tedy hovořit o etnocentrickém pohledu na svět, který je problematický, protože všechny ostatní kultury vnímáme jako „jiné“, odlišné, hodnotíme je z pohledu naší vlastní kultury a to nás obvykle vede k tomu, že je vnímáme jako méněcenné. Je proto důležité brát v úvahu i jiné perspektivy, jiné pohledy a výklady světa, než je ten náš, a přijmout, že všechny jsou pravdivé a rovnocenné – pro jednotlivce je vždy správný jeho vlastní pohled, což je pochopitelné, ale je důležité připustit tuto možnost i pro ostatní.

 

KTERÁ MAPA SVĚTA JE NEJPŘESNĚJŠÍ?

Jelikož je Země kulatá, každá plochá mapa naši planetu tak či onak zkresluje. Skutečnou velikost a tvar kontinentů si nejlépe ověříte na glóbu.

• Pro práci s různými zobrazeními světa doporučujeme lekci Pohledy na svět (zde) z publikace Svět do všech předmětů (zde).
• Inspiraci najdete také v lekci Mapy a vnímání světa (zde)

 

Tento materiál byl vytvořen s finanční podporou Evropské unie a Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund. Nereprezentuje oficiální postoje Evropské unie, Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA), Nadace OSF a Fondů EHP a Norska. Tito donoři za něj nemohou nést odpovědnost. Za jeho obsah zodpovídá zhotovitel ARPOK, o.p.s.